Setkání s uprchlíky v jarních Drážďanech

Po delší době jsme se vydali opět navštívit známé v Drážďanech, kteří pořádají pravidelná setkání dobrovolníku a uprchlíků ABC Tische. Hlavně jsme si ale znovu povídali s programátorem Abdulem, který je ze Sýrie (pozval nás i na malé pohoštění, které připravil) a navštivili jsme Tinu, která bydlí na předměstí Drážďan.

Tradičně na hlavním nádraží jsme se setkali s Abdulem, který již pracuje ve velké softwarové firmě a bydlí ve sdíleném bytě. Bude si ale hledat vlastní nájem a o práci se svým povoláním rozhodně nemá nouzi. Prošli jsme se po městě, včetně známého Zwingeru a zamířili na pravidelné setkání ABC Tische.

Naměstí Drážďany

Na náměstí v Drážďanech létají bubliny jako v Praze

 

V atriu galerie Albertinum jsme se opět shledali se známými. Claudie, Geoffry a Steffan neúnavně pořádají téměř každý den setkání, při kterých vždy přijde 30-40 lidí, kteří čekají v azylovém řízení a k nim přijde vždy několik dobrovolníků (převážně studentů nebo důchodců), kteří u každého stolu vedou debatu. Nejdůležitější částí samozřejmě je pomoc s výukou jazyka, základní příručka leží na stolech a konverzace pomáhá dalším pokrokům ve znalostech němčiny. Řeší se ale i další praktické otázky nového života v Německu, kulturní rozdíly a další.

Připravené stoly a seznam aktivit pro uprchlíky

Připravené stoly a přehled aktivit pro uprchlíky před začátkem setkání

 

Než přišli zájemci – žadatelé o azyl i další dobrovolníci, probírali jsme spolupráci organizátorů – Umweltzentra se známou školou v Teplicích. Mluvili jsme i o nedávné kauze tamní muslimské studentky, které se zastal ředitel školy a mnoho dalších lidí.

Program ABC Tische

Setkávání ABC Tische se koná každý den kromě nedělí a pondělí

 

Claudia nám představila další projekt, který chystají a chtějí spolupracovat při úpravě svého parku a dalších aktivitách. V Albertinu se postupně sešlo asi 40 lidí z nejrůznějších zemí, hodně z Afghánistánu. Steffan vtipkoval s afghánským studentem, že ho můžeme naučit češtinu, že se to bude určitě hodit. Naučili jsme ho tedy slovo „ahoj“. S tím si zatím určitě vystačí, vedle své slušné znalosti němčiny…

Situace v Sasku je v poslední době taková, že se nově příchozí postupně přesouvají z prvotních kempů do menších ubytoven a bytů a velké stany a budovy se vyprazdňují. Tím opět přibývá i práce dobrovolníkům například v programu ABC Tische, kteří pomáhají zajišťovat žadatelům o azyl program a prvotní jazykové kurzy – je to důležitá součást a doplněk oficiálních jazykových programů. Abdul nám pak říkal, že podle současného německého posuzování mají největší šanci na získání azylu lidé ze čtyř zemí – Sýrie, Iráku, Iránu a Eritrei.

Setkání dobrovolníků a uprchlíků ABC Tische v Albertinu.

Setkání dobrovolníků a uprchlíků ABC Tische v Albertinu.

 

Po setkání v Albertinu jsme odjeli za naší německou známou Tinou a probírali jsme s ní opět situaci na předměstí Drážďan (jak už jsme psali, je to místo, kde vznikla Pegida). Potvrdila, že je tam klid. V obci mají jen dvě rodiny, které bydlí v jednom domě a děti uprchlíků chodí do místní školky. Další ubytovna se zatím neotevírala, zřejmě není potřeba, protože v rámci místního okresu už našli všichni příchozí nový domov v jiných částech. Tím pádem ustaly i větší diskuse a shromáždění „místních“, kterých se jednou na tamní demonstraci ptala, odkud z Německa vlastně protestovat přijeli.

Večer po návštěvě u Tiny jsme vyrazili ještě za Abdulem, který nás pozval k sobě do bytu. Ten je umístěn v přízemí jednoho domu, Abdul nám uvařil čaj a nabídl specialitu – kokosové cukrové moučníky.

Diskutovali jsme až do večera o všem možném. Především o válce v Sýrii, možnostech dalšího vývoje i o situaci po dohodě EU s Tureckem. Jako šikovný programátor (který umí anglicky a intenzivně se učí němčinu) nemá problém práci získat. Nicméně je jasné, že ho trápí hlavně stesk po domově, kde je ale situace velmi nebezpečná. Rozhodně to není jednoduché a naznačoval, že kdo má možnost v Turecku pracovat, je to pro něj samozřejmě o něco lepší, protože je k domovu blíž. Každopádně co se týče uprchlických táborů, říkal, že hodně lidí chce samozřejmě odtamtud pryč. Možnosti jsou těžké, buď přes Středozemní moře nebo severní cestou, protože Rusko uděluje třítýdenní víza a pak nechává uprchlíky přecházet do severských zemí. Příště se pokusíme přinést rozhovor s dalším syrským obyvatelem Drážďan a pokud vše vyjde, zkusíme zorganizovat delší letní dokumentární návštěvu.