Hodžin – Irák

Prosím o jméno, a odkud pocházíte.

Jmenuji se Hódžín, Hódžín Mahmúd, jsem z Iráku, z okolí Kirkuku. Jsem Kurdka.

dsc_3085

 Můžete nám říct, jaký byl váš život před událostmi, které vás donutily odejít?

Žili jsme v podstatě poklidný a pohodový život v našem bytě, pak se objevilo na scéně hnutí Islámský Stát. Oblast, kde jsme bydleli, se jmenuje Dákúk, a byli jsme nuceni odtud uprchnout, dokud jsme nedošli do Německa.

 V které části cesty jste cítila strach?

Nejvíce jsem se bála moře. Moře jsem viděla poprvé a navíc jsem byla těhotná a všechny mé děti měli strach z moře, zvlášť v noci. Vypadalo to jako sázka na život a na smrt. Doprovázel mě velký strach v souvislosti s myšlenkami, co se mi honily o tom, že se budeme topit a jak mám zachránit děti, až to přijde?

Díky bohu jsme to přežili.

Můžete prosím upřesnit, kdo se s vámi vypravil na cestu?

Vyrazila jsem spolu s dětmi, manželem a přáteli. Vydávali jsme se střídavě pěšky, vlakem a autobusem, často v noci. Co se týče mne, tak jsem jako těhotná žena cítila velkou únavu z náročnosti cesty a z nedostatku jídla a lékařské péče, dokud jsem nedorazila do Německa, kde jsem byla hospitalizována v nemocnici, a mé děti se usadily v jednom kempu. Až dosud se cítím špatně, když si vzpomínám na ty těžkosti, ale všeobecně se už cítím v pohodě.

dsc_3041

Co pro vás znamená radost?

Radost je pro mne, že jsme odešli. Odešli od strachu z IS a přežili jsme já a má rodina. Měla jsem radost, když jsem překonala moře. Řekla jsem „Díky Bohu jsme zachráněni“. Jsem ráda, že moje děti můžou hledat budoucnost v Německu a aby se zde mohla vyléčit moje nemocná dcera a také můj manžel, který má cukrovku.

Jak se cítíte v Německu v rámci integrace a co je podle vás důležité v zájmu toho?

Díky bohu se nenaplnily zlé zvěsti o tom, že budu zde terčem nesnášenlivosti. Zde v Německu mám spoustu přátel a mám učitele, kteří mě doma učí němčinu. Každé pondělí chodíme na jedno místo, kde se učíme a seznamujeme navzájem. Celé rodiny.

V rámci toho také tam společně jíme a pijeme a fotíme se a pořádáme slavnosti. I majitel bytu si nás oblíbil. Díky bohu jsem nepotkala nic, z čeho bych se měla bát.

Děkuji všem obyvatelům Německa, neboť jsem zažila válku a strach a zde jsem se dostala do bezpečí. Děkuji všem, co mi pomáhali a stáli při mně od začátku moji cesty až zde v Německu.

Díky bohu jsem dorazila v pořádku do Německa a cítím se v bezpečí. Děkuji vám.