Yakoop – Sýrie

Prosím o jméno a místo odkud pocházíte.

Jmenuji se Yakoop, jsem ze Sýrie, z města Dér Al Zór na východě poblíž iráckých hranic. Pobýval jsem střídavě ve městě a na venkově.

dsc_2318

Můžete nám říct, jaký byl váš každodenní život v Sýrii a kde jste pracoval před vypuknutím války?

Můj život byl celkem v pohodě a práce šla dobře, vystudoval jsem arabský jazyk. Čtyři roky jsem studoval na univerzitě, poté jsem rok studoval v rámci učitelského diplomu, pak jsem dva roky studoval na ekonomce.

Když pak přišla válka, zastavil jsem studium a pracoval jsem pro jednu farmaceutickou společnost, ve které jsem dělal ředitele v oddělení prodeje.

 Byl jste rád?

Jistě, pokud má někdo práci a lidi, které s ním sdílí jeho radostné a smutné pocity, tak má radost.

dsc_2312

 Proč jste se rozhodl odejít ze Sýrie? Jaké byly okolnosti a jaká byla cesta?

Samozřejmě že člověk neopouští svou zem, pokud není k tomu nucen, za poslední dobu co jsem strávil v Sýrii byly životní podmínky špatné a stále se to zhoršovalo, takže bylo třeba nějakého řešení. A tak jsme byli nuceni opustit zem v zájmu pomoci rodině a blízkým.

Ze Sýrie je třeba projít napřed územím Turecka, setkat se s přáteli a hledat autobus, pak musí překonat moře s jeho nástrahami, aby se dostal pak do Řecka a Makedonie. V Makedonii mě zavřeli na dva měsíce, ale věci byly v pořádku.

Z Makedonie jsme přešli do Maďarska a Rakouska a odtamtud do Německa. Cesta trvala tři měsíce a samozřejmě nebyla snadná, jenže nelze si dělat iluze, že se to podaří nějakým kouzlem.

 Cítil jste strach?

Samozřejmě každý musí cítit strach, když se vydává cestou, kterou nezná a neví, jaké rizika ho očekávají, a ví o tom, že lidi před ním se stali obětí zlodějny, přepadení a utonutí. Nikdo není imunní vůči strachu.

 Přišel jste sám. Máte informace o vaši rodině?

Informace o mojí rodině jsou napůl útržkovité. Někdy přicházejí na základě kontaktů, které nejsou moc k dispozici. Ve vesnici kde moje rodina bydlí, jsou kontakty napojené na satelitní internet a ne vždy se ta služba dostatečně vyskytuje, a náleží osobám, co tu službu řídí a zachází s lidmi trochu hrubě a možnost kontaktování je trochu obtížná, proto jsou okolnosti trochu těžké z hlediska kontaktování a dovolávání.

dsc_2314

 Cítíte se zde jako doma?

Upřímně řečeno, nejsem zde rád. Když je člověk daleko od své rodiny, jistě z toho nemá radost. Může být trochu v pohodě z hlediska poskytnutých služeb, ale psychicky nebude nikdy v pohodě, pokud je daleko od své vlasti, rodiny, přátel a známých. I kdyby našel nové lidi a přátele, věc zůstává vnitřní záležitostí.

 Vy zde studujete. Je pro vás studium obtížné?

Studium není těžký, neboť člověk se v tom musí trochu snažit a klást na to důraz, a v tom není něco těžkého. Jde se v tom krok za krokem a nakonec se dojde do požadované fáze. Pokud chce někdo dojít k cíli, jistě musí vyvíjet nějaké úsilí a být na sebe tvrdý.

 Co děláte ve svém každodenním životě, a v rámci styku s místními lidmi?

Navštěvuji školy a stýkám se s Němci, mezi kterými mám spoustu přátel. S nimi společně jdeme na různé akce: Jdeme spolu hrát nebo se procházet, a někdy s nimi můžu jít i do kostela. Zkrátka všechny společné akce s Němci děláme přirozeným způsobem.

 Jaké je vaše náboženství?

Jsem muslim.

 

 Jaké máte názory ohledně událostí, co se odehrály na konci měsíce zde v Německu ve jménu hnutí Islámský Stát?

Tyto činy jsou samozřejmě tragédie. Žádný muslim nebo Syřan by z toho jistě nebyl potěšen. Zde v Německu nás lidé uvítali a postarali se o nás, dali nám vše, co mohli, takže musíme jim to oplatit tím nejlepším, co můžeme, čili měli bychom být ještě štědřejší než oni, musíme jim pomáhat a navzájem spolupracovat v této zemi, ne abychom sem přišli ničit nebo páchat zlé skutky.

Ten, kdo tyto činy páchá, samozřejmě není muslim, neboť islám nenabádá k zabíjení ani k ničení.

První muslimové v historii se uchýlili před pronásledováním do Etiopie, kde jim poskytl azyl tamní král, který byl křesťan, a oni neoplatili jeho pohostinnost zabíjením a vražděním.

 Jaké jsou vaše vyhlídky na váš život a vaši budoucnost za dalších tří nebo pěti let?

Budoucnost je pro mě dosud trochu nejistá, poněvadž jsem vstoupil do nového života s novou fází. Musím najít novou profesi a snažit se o zařazení do zdejšího trhu práce, abych si našel dobrou práci v této zemi.

 Myslíte si, že se jednou vrátíte do Sýrie?

Samozřejmě, po skončení války se musíme vrátit, abychom pomohli s obnovou naší vlasti, která je zdevastovaná a potřebuje znovu vybudovat. My tu zem nenecháme zničenou.

My tu v Německu určitě nezůstaneme. Němci nás uvítali a poskytli nám pomoc a jistě nám také pomohou s obnovou země.

Co se týče náboženství, naše víra nezakazuje, abychom se přátelili s lidmi jiného vyznání a seznamovali se navzájem. Děkujeme obyvatelům Německa za jejich přivítání a za to že nám v naší těžké chvíli pomohli a oni nám nakonec také pomohou s obnovou země. Němci nás přivítali a pomohli v krizových chvílích a jistě nás neopustí ani v následujících časech.“